Je komunitní centrum Chvaly megalomanský projekt? Nebo se jedná o vyjádření komunitního způsobu práce v duchu vlídnosti, laskavosti a družnosti? Je to něco, co teprve vzniká nebo komunitní centrum ve Chvalech již dávno existuje?
Pojem komunitní obecně označuje lidské společenství. Jde o lokalitu, kde vládne vlídnost, laskavost a družnost. Prostor, kde se myslí na prospěch jednotlivých organizací. A přesně tak se chápe Komunitní centrum Chvaly.
Sdružení Chvaly, z.s. (zapsaná společnost) je místem, kde se vedení Komunitního centra Chvaly setkává. Ve svém výboru má místo pro zástupce jednotlivých organizací a tím také dostatečný prostor k řešení provozních i systémových záležitostí. Byly doby, kdy všechny starosti od plotu až po sečení trávy ležely na LRS Chvaly. Dnes je tomu jinak a organizace se na všem potřebném dokázaly domluvit.
Samotný pojem Komunitní centrum Chvaly je znám ještě v souvislosti s projekční činností. Díky tomu bylo a je komplexně (jinak to ani nejde) řešeno stavební plánování v celém areálu. Ambiciózní projekt spatřil světlo světa v Liberci a nelze ho uskutečnit jinak, než ve vzájemné spolupráci a postupnými kroky.
Nyní, v daném okamžiku, je důležité si připustit, že církvi se podařilo získat veřejné prostředky na komunitní fungování dobré věci. Je zapotřebí si to stále opakovat. Avšak nesmíme zapomínat na zásluhy jednotlivců, ale i těch drobných dárců, kteří zůstávají nejmenováni.
Nejrozumnějším řešením se zdá, že by církev garantovala vzájemnou domluvu ve všech jednotlivých částech komunitního života. Tím je myšlena zejména spolupráce všech organizací, které ve Chvalech pracují. Moderátora a nestranného účastníka s možností kontrolního práva Chvaly velice potřebují. Nepotřebují vrchnostenské zásahy shůry, a to od nikoho – leda od samotného Pána Boha.
Konkrétněji na tyto otázky odpovídá čtvrtý článek ze série zamyšlení nad příběhem Chval, zpracovaný panem Danielem Kvasničkou – duchovní správce sboru Církve bratrské v Litomyšli. Celý článek si přečtěte na blogu Nabeton.