Jak je to s historií areálu Chvalů? Jak se tento pozemek dostal do majetku Církve bratrské a je jeho využívání v něčem odlišné od ostatních pozemků církve, na kterJak je to s historií komplexního areálu Chvalů? Jak se tento pozemek dostal do majetku Církve bratrské? Je jeho využívání v něčem odlišné od ostatních pozemků církve, na kterých je vyvíjena duchovní činnost?
Před rokem 1948 bylo celkem běžné, že nemovitosti, v nichž pracovala církev, vlastnily spolky. Podobně tomu bylo v rámci Chvalského projektu Svobodné církve reformované (později Jednoty českobratrské), který začal z popudu kazatele F. Urbánka (a rodiny Masarykových). Založený spolek se jmenoval „Spolek Křesťanská služba“.
S válkami sirotků přibylo, a tento druh sociální práce se rozvinul. Ve třicátých letech 20. stol. Spolek vystavěl ve Chvalech nové budovy a opravil původní objekty. Sirotčinec byl na svou dobu relativně moderním zařízením pro několik desítek sirotků.
Ve Chvalech si stát v roce 1987 všiml, že nevlastní všechno. S „úřednickou logikou“ proto zažádal církev, jako faktického nástupce zrušeného Spolku Křesťanská služba, o odprodej zbývajících pozemků. Žádost nežádost. Pruh země byl „odkoupen“ za dva tisíce a něco. To vytvořilo právní podmínky pro další jednání, což věděli v nebi, ale komunistům to bohužel nedošlo.
Církev bratrská chápe areál Chvaly jako svěřenectví. Spravuje ho spolu se znovu obnoveným spolkem, dnes pod jménem Sdružení Chvaly, z.s. (název po úpravě podle občanského zákoníku z roku 2012). Sdružení Chvaly je v logice věci jako sbor církve. Spolek má mít ze zákona samostatnost v rozhodování, investicích stavbách a rekonstrukcích. Zapsaný spolek (zkratkou z.s.) Sdružení Chvaly po celá léta od svého znovuobnovení spolupracoval, a to chce i nadále, s Církví bratrskou. Ta je zapsaným majitelem v rejstříku nemovitostí. Ve svých řadách má členy, kteří chápou pojetí zakladatelů. V rámci stanov má spolek dostatek pojistek k tomu, aby se majetek nikdy nedal zcizit a zneužít.
Podrobnější odpovědi naleznete v prvním článku ze série zamyšlení nad příběhem Chval, napsaným panem Danielem Kvasničkou, duchovním správcem sboru Církve bratrské v Litomyšli. Přečtěte si jej celý na blogu Nabeton. ých je vyvíjena duchovní činnosti?
Na tyto otázky odpovídá první článek ze série zamyšlení nad příběhem Chval, který zpracoval Daniel Kvasnička, duchovní správce sboru Církve bratrské v Litomyšli. Celý článek si přečtěte na blogu Nabeton.