Jak se do areálu Chvaly dostala zdravotnická a sociální služba? Má tato činnost místo také v církevním prostředí? Jak se k této práci dostal bratr Petr Fiala?
Klidním emoce cloumající mou církví. Téma? No jak jinak v dnešní době – majetek! Proč se dnes ve Chvalech poskytuje zdravotní a sociální služba? Že to rozhodla celocírkevní konference zástupců sborů v roce 1991 svým usnesením? To se dnes neví. Na vše odpovídá samotná chronologie převzetí a první stavební činnosti, při níž vzniklo Léčebné a rehabilitační středisko Chvaly, účelové zařízení Církve bratrské, dnes o.p.s. (obecně prospěšná společnost).
Prostorů k výběru bylo několik, ale nakonec se začalo mluvit o Chvalech. Možnost, že právě Chvaly budou vráceny, vyvolala v Církvi bratrské hlubokou diskusi. Množily se úvahy o využití tak velkého areálu. A samozřejmě přišlo i na bratry z Vimperka. Již v té době měla církev mnoho pochybností, zda projekt péče o potřebné seniory a pacienty s potřebou intenzivní rehabilitace je vůbec schůdný. Proto bratři Kvasnička a Fiala objížděli jednotlivé pochybovače a pokoušeli se jim vše vysvětlovat. Nakonec argumentovali i před samotnou Radou Církve bratrské a konferencí delegátů ze sborů.
Skutečností zůstává, že Církev bratrská se při výstavbě, ani při provozu, finančně nijak nepodílela. Stavebníci na svou cestu dostali jen slova tajemníka Rady Církve bratrské Karla Taschnera: „Nic od nás nečekejte, dělejte si všechno, jak chcete“. Oni to vzali na vědomí a zařídili se podle toho. Církev se dál o práci Léčebného a rehabilitačního zařízení ve Chvalech nijak zvlášť nezajímala. Zajímavé však je, že dodnes se práce Léčebného a rehabilitačního střediska Chvaly hlásí k Církvi bratrské, dělá jí svými úspěchy dobrou pověst a uskutečňuje tolik potřebnou misii podle evangelia. Slouží tak zdárně všem potřebným a nemocným.
Podrobněji na samotné otázky odpovídá druhý článek ze série zamyšlení nad příběhem Chval, který zpracoval Daniel Kvasnička, duchovní správce sboru Církve bratrské v Litomyšli. Celý si jej určitě přečtěte na blogu Nabeton.